Ja sem cerka krčmařova – videoklip je na světě!

„Do 17 let a (skoro) do dne NATOČÍME KLIP!“ – I kdybychom si to všichni 1. 9. 2001 řekli (nebo aspoň pomysleli, když nás Vladan dával dohromady), určitě by nám to tak nevyšlo, jak to nakonec spontánně dozrálo z přirozeného růstu Pramínků.

V průběhu sedmnácti let jsme každým týdnem zahušťovali naši muziku tím nejlepším z nás všech. Sem tam někdo přihodil píli, radost, snahu, jiskru, nadšení, nápad, cifru, akord, povzbuzení, úsměv, vytrvalost, odhodlanost, zapálenost, vtip a vlastní energii a při stálém míchání tyto ingredience stále udržujeme při lehkém bublání. Správně míchat a odhadnout, kdy ředit, to není jen tak. Ale my už si s tím po těch letech víme rady. Teda většinou…

Do Pramínkovské plnoletosti nám ale pořád zbývá jeden rok, takže si ještě nemůžeme moc vyskakovat. A ač se na naši „hudební dospělost“ velmi těšíme a řádně připravujeme, tak si stále ještě užíváme období veselého dospívání, v němž se odráží ten charakteristický, naivně dobrácký pohled na svět.

Tedy například i takové ředění alkoholu je projevem pouze toho nejlepšího záměru (to není pouhá obrana naší dobrosrdečné „krčmářky“ Klárky, to je fakt). Věříme, že bystrý posluchač a divák v jedné osobě pozná, že pokud bylo v našem prvorozeném klipu náhodou někde něco naředěno, tak bylo zase všude jinde hudebně i herecky dohuštěno.

Princip rovnováhy byl tedy svědomitě zachován a proto doufáme, že se k nám budete i nadále rádi vracet – nejlépe osobně a když vám bude v mezičasech našich hraní smutno, tak i tady na internetu.

Vaše Pramínky.